NOTEBOOK NEBO STOLNÍ PC?

Pokud váháte mezi tím, zda-li koupit notebook nebo stolní počítač, čtěte dál. Možná, že Vám pár následujících řádků pomůže se správnou volbou.

STOLNÍ POČÍTAČ JE TĚŽKO POUŽITELNÝ V TĚCHTO PŘÍPADECH:

- Počítač potřebujete přenášet a využívat jej na různých místech (domov, zaměstnání, u zákazníka, škola, chata atd.).

- Potřebujete mít svá data neustále při sobě a kdykoliv k dispozici.

- Počítač potřebujete používat na místech bez možnosti připojení k elektrické síti.

DALŠÍ VÝHODY NOTEBOOKŮ:

- Miniaturizace. Zabere na pracovním stole minimální prostor, dá se lehce uklidit, schovat i s daty do bezpečí (např. do trezoru). Máte-li malý byt (kancelář) je notebook ideální volba.

- Při práci nemusíte pouze strnule sedět u stolu. S notebookem si můžete pohodlně sednout do pohovky nebo můžete klidně pracovat ležmo. (Vaše záda Vám za to poděkují :)

- V případě, že máte alespoň částečně funkční baterii, nemusíte se obávat ztráty dat při výpadku elektrického proudu - baterie funguje jako záložní zdroj.

- Displeje notebooků jsou velmi šetrné k očím (nevyskytuje se u nich škodlivé vyzařování známé u klasických CRT monitorů).

JAK VYBRAT TEN SPRÁVNÝ NOTEBOOK

Výkon a rychlost výpočetní techniky se stále zvyšuje. Skutečné nároky drtivé většiny uživatelů jdou však kupředu tempem o poznání nižším. Opravdu jen málokdo dokáže plně využít výkon a možnosti nejnovějších počítačů. Při výběru notebooku je především nutné ujasnit si, k jakému účelu ho budete používat. V tom by Vám mohla pomoci tabulka nazvaná "uživatelské profily", kterou najdete ZDE.

Při výběru notebooku rozhodují zejména následující hlediska:

- A) značka

- B) "dílenské zpracování"

- C) typ a rychlost procesoru

- D) velikost operační paměti RAM

- E) kapacita pevného disku (HDD)

- F) typ a velikost displeje

- G) jaké notebook obsahuje "mechaniky" (FDD, CD, DVD ...)

- H) komunikační možnosti notebooku

- I) baterie

- J) jiné (rozměry, váha, design, opotřebení)

ad A) ZNAČKA

Značkovost bohužel neznamená vždy 100% kvalitu. Řada značkových výrobců v uplynulých letech uvedla a určitě i v budoucnu uvede modelové řady, které byly, jsou nebo budou nepovedené (zvýšená poruchovost, špatné dílenské zpracování, velmi krátká životnost notebooku).

Jako nejkvalitnější se nám jeví výrobky následujících výrobců: IBM, DELL, COMPAQ, TOSHIBA, HP.

Každý výrobce má několik modelových řad. Od nejlevnější až po ty nejdražší profesionální modely. Ty nejlevnější jsou koncipovány jako spotřební zboží a nedá se u nich očekávat extra kvalita a dlouhá životnost. Naopak nejdražší modelové řady vynikají špičkovým zpracováním, vynikajícími komponentami a dlouhou životností. Je zcela běžné, že notebooky které např. před šesti, sedmi roky stály 80.000 Kč, slouží bez problému do dnešních dní.

Drtivá většina notebooků které prodáváme, byla v době svého uvedení na trh tím nejlepším, co daný výrobce prodával. Na internetu dnes není problém vyhledat si i pro několik let staré notebooky jejich recenze, hodnocení a původní ceny.

ad B) "DÍLENSKÉ ZPRACOVÁNÍ"

Pod tímto pojmem se rozumí zejména zpracování vlastního těla notebooku a mechanických částí. Jedná se o podceňovanou vlastnost notebooků. Vetšina notebooků má tělo z levných a křehkých plastů. Zcela to platí pro notebooky nejlevnější, kde se dá na výrobě těla velmi ušetřit. U notebooků dražších se často používá při výrobě těla kvalitnějších (a pevnějších) plastů nebo různých slitin kovů, které zaručují notebooku vysokou odolnost. Notebook z těchto odolnějších materiálů by měli volit všichni ti, kteří budou notebook často přenášet nebo s ním budou pracovat v drsnějších podmínkách. U nejlevnějších plastových notebooků se dá předpokládat, že se při drsnějším zacházení objeví na jejich těle velice brzy praskliny. U těchto notebooků také velmi rychle "odchází" povrchová úprava. Většina výrobců bohužel samostatně díly těla notebooku neprodává a pokud ano, tak jsou velice drahé.

ad C), D) PROCESOR A PAMĚŤ RAM

Pečlivě zvažte, jaký software budete v notebooku používat. Dle minimálních, popř. doporučených hardwarových požadavků jednotlivých programů, volte typ procesoru a velikost paměti RAM Vašeho budoucího notebooku. Hardwarové požadavky programů bývají uvedeny např. na médiích obsahujících software, na krabicích nebo v souborech s nápovědou.

Mezi rychlostí počítače a procesorem existuje přímá úměra. (Není to však zdaleka jediná součást počítače mající vliv na konečnou rychlost zpracování dat.) Stejně tak existuje přímá úměra mezi rychlostí počítače a velikostí paměti RAM - čím více této paměti, tím bude zpracování dat rychlejší. Jelikož u většiny typů notebooků je výměna procesoru problematická nebo spíš nemožná, dá se výkonnost zvýšit právě dokoupením paměti RAM.

ad E) HARD DISK (HDD)

Zjistěte si, kolik místa na HDD zabírají programy, které budete používat. Nezapomeňte, že i ten největší HDD není problém zaplnit daty (většinou zbytečnostmi) za pár dnů. Stejně tak nezapomeňte uvažovat trochu do budoucnosti, aby jste nemuseli za pár měsíců dokupovat HDD větší.

ad F) DISPLEJ

Existují v zásadě dva základní typy displejů:

1) Barevné aktivní displeje (TFT). Nejlepší displeje, srovnatelné s běžnými monitory.

2) Barevné pasivní displeje (DSTN). Tyto displeje jsou zcela vyhovující pro kancelářské aplikace. Nejsou příliš vhodné pro přehrávání videa a pro hraní her, ve kterých je důležitým prvkem rychlý pohyb.

Displeje se vyráběly a vyrábějí ve standardizovaných úhlopříčkách: 9.5", 10.4", 11.3", 12.1", 13.3", 14.1", 15.1", 15.4". (Můžeme se však setkat i s úhlopříčkami nestandartními.)

Nejběžnější rozlišení displejů je 1024 x 768. U starších notebooků se také používalo rozlišní 800 x 600 a 640 x 480 (toto rozlišení není vhodné pro práci s internetem).

ad G) "MECHANIKY" - CD-ROM, DVD-ROM, DVDRW, FDD...

Budu potřebovat data jen číst (CD, DVD) nebo i zálohovat (combo, DVDRW)? Stačí mi při zálohování FD (1.4 MB), CD (700 MB) nebo budu potřebovat větší kapacitu DVD (4.7 GB)

ad H) KOMUNIKAČNÍ MOŽNOSTI NOTEBOOKU

SÍŤOVÁ KARTA

Budete-li potřebovat připojit Váš notebook do sítě, musí být vybaven síťovou kartou. Většina notebooků je vybavena síťovou kartou již v základní výbavě, jiné se jí musí dovybavit. V takovém případě můžeme využít PCMCIA kartu.

BEZDRÁTOVÉ SÍŤOVÉ KARTY (Wi-Fi)

Speciální typy síťových karet, které komunikují ze síťí bez pomocí kabeláže. Některé notebooky jsou vybaveny síťovou kartou již v základní výbavě, jiné se jí musí dovybavit (např. PCMCIA karta).

USB port

Nezbytný tehdy, pokud budete potřebovat připojit fotoaparát, externí modem na přpojení k internetu (např. ADSL), novou tiskárnu...

ad H) BATERIE

Před zakoupením notebooku pečlivě zvažte, zda-li je pro Vás nezbytně nutné, aby Váš notebook měl provozuschopnou baterii. Naše zkušenosti ukazují, že baterii aktivně využívá zhruba 30 - 40% našich zákazníků. Většina našich zákazníků nekupuje notebook kvůli jeho nezávislosti na elektrické síti, ale kvůli jeho rozměrům a mobilitě. Baterie je spotřební zboží. Její životnost je časově omezená. Pořízení nové nebo repase baterie staré je značně nákladná záležitost (cca 2.000 - 3.000 Kč).

ad J) JINÉ

Výběr notebooku mohou dále ovlivnit následující hlediska:

Rozměry a váha. Pro velmi časté přenášení je samozřejmě lepší volit notebook co nejmenší a nejlehčí. Ideální volbou jsou v takovém případě subnotebooky nebo mininotebooky, které se vyznačují zvlášť malými rozměry, vahou a v drtivé většině i kvalitním dílenským zpracováním..

Design. Jedná se o velice subjektivní hledisko. Ideální je notebook vidět na vlastní oči, popř. alespoň na obrázku. Stříbrné notebooky a notebooky s lesklým povrchem zpravidla velmi brzy o tuto parádu přicházejí (platí hlavně pro ty nejlevnější modely) .

Stav opotřebení. Některé notebooky vypadají i po několika letech používání jako nové, jiné jsou jejich majitelé schopni "zřídit" za pár týdnů používání. Zákaznící se ve svých názorech na opotřebení značně liší. Někomu na stavu absolutně nezáleží a zajímá ho jen funkčnost. Jiný zákazník chce, aby ho notebook reprezentoval, a podle toho také musí vypadat.

POPIS NOTEBOOKU

Následující popis je určen pro laickou veřejnost. Notebook je v zásadě normální počítač - má stejný princip fungování, skládá se ze stejných součástí. Hlavní rozdíl mezi stolním PC a notebookem je v rozměrech obou zařízení.

Popis hlavních součástí notebooku a některých speciálních funkcí:

PROCESOR, PAMĚŤ RAM, ZÁKLADNÍ DESKA, HARD DISK, OPTICKÉ DISKY (CD-ROM, DVD-ROM ATD.) , DISKETOVÁ MECHANIKA, DISPLEJ, KLÁVESNICE, MYŠ, FAXMODEM, SÍŤOVÁ KARTA, PORTY - ROZHRANÍ, ZVUKOVÁ KARTA, ZDROJ, BATERIE, BIOS, POWER MANAGEMENT

PROCESOR - MIKROPROCESOR

"Mozek" každého počítače, tedy i notebooku. V noteboocích se setkáme zejména s procesory firmy Intel a AMD. Procesor má zásadní vliv na rychlost počítače. Není to však zdaleka jediná součást mající vliv na konečnou rychlost zpracování dat počítačem. Procesory se nejčastěji označují názvem výrobce, obchodním názvem konkrétního modelu a frekvencí (např. Intel Pentium III 800 MHz). U starších typů procesorů se dalo velice zjednodušeně (!) říci, že čím větší frekvence (kmitočet, takt), tím je procesor a tím i počítač rychlejší. Dnes se již zvyšováni frekvence nepřikládá takový význam a výrobci své procesory "vylepšují" i jinak (např. vícejádrové procesory). U většiny notebooků není výměna procesoru za rychlejší možná.

PAMĚŤ RAM - OPERAČNÍ PAMĚŤ

Bez této paměti by současný počítač nemohl fungovat. S touto pamětí bezprostředně spolupracuje procesor. Má tudíž také zásadní vliv na rychlost zpracování dat počítačem. Operačních pamětí se v průběhu let objevilo několik typů - EDO, SDRAM, DDR, DDR II. Liší se od sebe architekturou a nejsou mezi sebou zaměnitelné. Důležitým parametrem pamětí je jejich kmitočet (např. SDRAM se vyráběly s kmitočty 66, 100 a 133 MHz). Operační paměti bývají v noteboocích nainstalovány v různých kapacitách (32, 64, 128, 256, 512 MB.....). Paměť se dá u většiny typů notebooků rozšířit pomocí rozšiřujících paměťových modulů. Vždy však existuje strop - maximum, nad nějž již další rozšíření není možné. Jednotlivé řady notebooků mají toto maximum různé. Zvýšením operační paměti RAM dosáhnete zrychlení zpracování dat počítačem.

ZÁKLADNÍ DESKA

Představuje jakousi kostru, sloužící k propojení všech ostatních součástí počítače. Laicky řečeno se jedná o jakousi "desku" s mnoha různými elektronickými obvody, součástmi a konektory. U notebooků je každá základní deska vyrobena přesně na míru konkrétní modelové řady - záměna není možná ani u různých modelových řad stejného výrobce.

HARD DISK - HDD, PEVNÝ DISK

Jedná se vlastně také o jakousi paměť počítače. Hlavní rozdíl HDD oproti paměti RAM se projeví po vypnutí počítače. Zatímco paměť RAM se vymaže, data na HDD zůstávají zachována. Hlavním úkolem HDD je uchování dat, se kterými se momentálně nepracuje, ale která mohou být kdykoliv k dispozici. HDD notebooku je součást standardizovaná, takže u většiny typů notebooků je výměna HDD za větší v budoucnu možná.

MECHANIKY (OPTICKÉ DISKY) - CD-ROM, DVD-ROM, CD-R, CD-RW, CD-RW / DVD, DVD-R/RW/CD-R/RW

CD-ROM je staré známé cédéčko. Rychlost čtení těchto zařízení se u notebooků zastavila na 24 násobné rychlosti. U starších notebooků se běžně setkáte s rychlostmi nižšími (6x, 8x ... 20x), což nemusí být nijak zvlášť omezující. Většina CD-ROM čte i vypálená CD-R a přepálená CD-RW. Samozřejmostí je čtění hudebních CD.

DVD-ROM využijete zejména při přehrávání filmů. Přehrajete však samozřejmě i datová DVD, datová a hudební CD. Některé starší DVD mechaniky nemusí spolehlivě číst zapisovatelná nebo přepisovatelná DVD média.

CD-RW umí kromě čtení všech běžných CD, zapisovat na CD-R i CD-RW média. Nepřehraje ani nevypálí DVD média.

CD-RW / DVD. Jedná se o kombinaci samostatné CD-RW a samostatného DVD. Přehrajete na ní datová i hudební CD a také DVD média. Vypálíte na ní CD-R i CD-RW médium. Nevypálíte na ní DVD.

DVD-R/RW/CD-R/RW. Tento typ mechaniky dokáže číst datová i hudební CD a DVD. Zapisuje na CD-R, CD-RW, DVD-R i DVD-RW média.

V noteboocích bývají mechaniky umístěny "napevno" nebo ve výměnných modulech (zejména u dražších modelů notebooků). V takových případech bývá v notebooku "šachta" (bay), do které se umístí buď modul mechaniky nebo modul jiný (např. FDD, druhá baterie, druhý HDD atd.).

DISKETOVÁ MECHANIKA - FDD

Zařízení sloužící k zálohování dat o menších kapacitách (na diskety se běžně vejde 1.44 MB dat).

DISPLEJ

Hlavními charakteristikami displejů notebooků jsou:

A) Typ displeje

B) Úhlopříčka

C) Rozlišení

D) Hloubka barev

ad A) Typ displeje

U notebooků se setkáme se dvěma základními typy displejů:

1) Barevné aktivní displeje - označují se zkratkou TFT. Jsou plně srovnatelné s běžnými monitory. Zcela jiná technologie výroby má za následek, že se u nich nesetkáme s nedostatky displejů pasivních. Většina TFT displejů má pouze nastavení jasu, a to v malém rozsahu. U TFT displejů se můžeme setkat s tím, že některý z bodů na obrazovce svítí jinou barvou. Jedná se o vadu, která je však v určitém malém množství tolerována. Podle staré normy se u TFT displejů mohlo vyskytovat až 10 vadných obrazovkových bodů. Dnes je tato norma přísnější.

2) Barevné pasivní displeje - označují se zkratkou DSTN. Jedná se o displeje, se kterými se u nových notebooků již nesetkáme. Jejich hlavní nevýhodou je pomalejší překreslování obrazu. To znamená, že displej při nějakém pohybu na obrazovce (např. při hře) "nestíhá", což se projeví rozmazaností obrazu. Tyto displeje jsou vhodné zejména pro kancelářské aplikace. Nejsou příliš vhodné pro přehrávání videa a pro hraní her, ve kterých je důležitým prvkem rychlý pohyb.

ad B) Uhlopříčka displeje

Displeje se vyráběly a vyrábějí ve standardizovaných úhlopříčkách: 9.5", 10.4", 11.3", 12.1", 13.3", 14.1", 15.1", 15.4"(občas se můžeme setkat i s úhlopříčkami nestandartními). Úhlopříčka displejů je uvedena v palcích. Pro přepočet na cm vynásobte příslušný rozměr v palcích číslem 2.54.

ad C) Rozlišení displeje

Nejčastěji se setkáme s následujícími standardizovanými rozlišeními: 1024 x 768, 800 x 600, 640 x 480. Tato čísla znamenají, kolik obrazovkových bodů je umístěno na vodorovné straně displeje (první číslo, např. 640) a kolik jich je na svislé straně displeje (druhé číslo, např. 480). Čím větší je rozlišení, tím více se toho na obrazovku vejde. Rozlišení displejů je zpravidla závislé na úhlopříčce displeje.

ad D) Hloubka barev

Údaj hloubka barev vypovídá, kolik barev je schopen daný displej zobrazit. Pouze 16 nebo 256 barev dokázaly zobrazit ty nejstarší displeje. Většina displejů pracuje s hloubkou barev 16 bitů (65536 barev, Hi color), 24 bitů (16.7 mil. barev, True color) nebo 32 bitů. Pro běžného uživatele dostačuje hloubka barev 16 bitů.

KLÁVESNICE

Notebooková klávesnice je proti klávesnici klasického PC redukována. Chybí zejména numerická klávesnice, která bývá u klávesnice notebooku "vnořená" mezi jiné klávesy. Také rozložení některých pomocných kláves (Home, End, Page up, Page down atd.) bývá často poněkud atypické. Mezi jednotlivými značkami a někdy i jednotlivými modely bývají často značné rozdíly ohledně umístění pomocných kláves. Je to však otázka zvyku. Po určité době se notebooková klávesnice "vžije". Specialitou klávesnic notebooků bývá tzv. funkční klávesa (býva označena zkratkou Fn), která slouží ke spouštění různých pomocných funkcí notebooku (např. zapínání "vnořené" numerické klávesnice) nebo k nastavení některých funkcí hardwaru (např. zesílení, zeslabení reproduktorů, přepínání mezi displejem notebooku a externím monitorem, nastavení režimů úspory atd.).

MYŠ - TRACKBALL, TOUCHPAD, TRACKPOINT

Drtivá většina notebooků má zabudovánu do svého těla myš. Používají se tři základní typy myší:

TOUCHPAD (čti tačped). Jedná se o citlivou destičku umístěnou před klávesnicí. Zařízení snímá pozici prstu na destičce. Pohybem prstu po jejím povrchu příslušným směrem docílíte i pohybu kurzoru. Kliknutí provedete buď pomocí tlačítka umístěného v blízkosti touchpadu, nebo poklepáním prstu po destičce.

TRACKPOINT (čti trekpoint). Funguje na principu malého pákového ovladače - joysticku. Bývá umístěn nejčastěji uprostřed klávesnice. Pohybu kurzoru po obrazovce se dosáhne zatlačením trackpointu konečkem prstu požadovaným směrem. Kliknutí se provádí tlačítky umístěnými nejčastěji před klávesnicí. Za určitých okolností se trackpoint může po obrazovce pohybovat sám od sebe. Nejedná se o chybnou funkci. Zpravidla stačí chvíli počkat, až se kurzor zastaví, a pak se může pokračovat v práci.

TRACBALL (čti trekbol). Jedná se o kuličku umístěnou nejčastěji před klávesnicí, po které se pohybuje prstem, a tím se docílí pohybu kurzoru po obrazovce. Kliknutí se provádí tlačítky umístěnými v blízkosti trackballu.

FAXMODEM

Jedná se o zařízení sloužící k připojení notebooku do telefonní sítě. Počítač se pak může používat jako fax nebo nebo slouží na připojení k internetu.

SÍŤOVÁ KARTA

Jedná se o zařízení sloužící k připojení notebooku do počítačové sítě (nejrozšířenější síťovou architekturou používanou u malých sítí - LAN je tzv. Ethernet). Některé notebooky mají již síťovou kartu zabudovánu ve svém těle napevno, k jiným se musí připojit externě pomocí USB rozhraní, nebo formou PCMCIA karty. PCMCIA síťové karty se vyrábějí speciálně pro notebooky (jedná se o volitelné příslušenství). Síťové karty máme buď klasické - propojitelné pomocí kabelů, nebo bezdrátové.

Klasické síťové karty se liší svou rychlostí. Používají se karty o rychlosti 10Mb/s, 100Mb/s, nebo 1000Mb/s.

Bezdrátové sítě jsou dnes založeny především na standardu Wi-Fi. Existuje několik vývojových fází tohoto standardu lišících se hlavně v rychlosti. Označují se písmeny a, b, g.

PORTY - ROZHRANÍ

Slouží k připojení různých periferních zařízení a k rozšíření funkcí a možností notebooku.

USB - univerzální sériový port. Jedná se o nejvyužívanější rozhraní. Slouží k připojení celé řady externích zařízení (tiskárna, myš, digitální fotoaparát, mobil, scanner, aj.). Dnes se setkáme s USB portem standardu 2.0 (maximální rychlost přenosu je 480 Mb/s) s USB portem staršího standardu 1.1 (maximální rychlost přenosu je 12 Mb/s).

Paralelní port - LPT port. Nejčastěji se k němu připojuje tiskárna, dále např. skenery aj.

Sériový port - COM port. Nejčastěji slouží k připojení různých speciálních přístrojů.

Konektor grafické karty - VGA port. Slouží pro připojení externího monitoru.

PS/2. Slouží k připojení externí myši a externí klávesnice. Notebooky mají někdy dva konektory PS/2, zvlášť pro myš a klávesnici, někdy pouze jeden, k němuž se dá připojit buď pouze myš, nebo klávesnice. Dá se dokoupit rozdvojka, a pak se i přes jeden konektor PS/2 dá používat jak myš, tak i klávesnice.

IrDA - infračervený port. Slouží pro bezdrátovou komunikaci (např. s mobilem, kapesním počítačem, tiskárnou atd.).

TV out, S-video. Slouží k připojení televize, popř. videokamery.

Herní port - midi port. Slouží k připojení joysticku nebo hudebních midi kláves.

FireWire - IEEE 1394. Slouží zejména k připojení digitální videokamery.

Výstupy zvukové karty. Slouží k připojení sluchátek, reproduktorů, mikrofonu aj. Má je každý notebook vybavený zvukovou kartou.

PCMCIA slot. Jedná se o jakousi zásuvka sloužící pro vložení rozšiřujicích PCMCIA karet. PCMCIA karet se vyrábí celá řada - síťové karty - "kabelové" i bezdrátové, čtečky, TV karty atd. Bližší informace naleznete v části popis příslušenství. Notebooky bývají nejčastěji osazeny dvěma zásuvkami typu II, což znamená, že se do takto vybaveného notebooku dají vsunout dvě klasické PCMCIA karty (označují se jako typ II).

ZVUKOVÁ KARTA

Standardní výbava notebooku. Reproduktory notebooků jsou malé a tudíž často velmi málo výkonné. Pro kvalitnější poslech je lepší připojit aktivní reproduktory. K tomu je notebook vybavem příslušným konektorem. Notebooky se zvukovou kartou bývají také většinou osazeny malým mikrofonem. Pro připojení kvalitnějšího mikrofonu je přítomen konektor.

ZDROJ - SÍŤOVÝ NAPÁJEČ

Zdroje u notebooků bývají většinou externí ve formě malé krabičky. Některé typy notebooků mají zdroje zabudovány přímo ve svém těle.

BATERIE - AKUMULÁTOR

Baterie zabezpečuje chod notebooku v případě nepřítomnosti elektrické sítě. Pro chod notebooku v místech s možností připojení k elektrické síti není baterie důležitá - může se z notebooku klidně vytáhnout. Alespoň částečně funkční baterie může sloužit jako záložní zdroj při výpadku elektr. proudu nebo může zjednodušit přenášení notebooku (bez nutnosti vypnutí).

Baterie začne být automaticky dobíjena při připojení notebooku do elektrické sítě. Zdroj - síťový napáječ notebooku zabezpečuje jak dobíjení baterie, tak i běh notebooku (notebook je spuštěn a současně je dobíjena baterie). Doba nabití zcela vybité baterie závisí na typu baterie a modelu notebooku. Většinou se pohybuje v rozmezí 1 - 5 hodin. Při zapnutém notebooku je tato doba delší.

Doba chodu notebooku na jedno nabití se liší zejména podle typu baterie. U nových baterií se výdrž pohybuje pohybuje okolo 2 - 3 hodin. Doba chodu na jedno nabití se dá výrazně zvýšit použitím úsporných režimů notebooku (notebook např. sníží výkon procesoru, sníží jas displeje, vypne motorek HDD atd.).

Existují tři základní druhy baterií:

A) Lithiumiontové baterie - označují se zkratkou LiIon. Jsou nejpoužívanější. Paměťový efekt se u tohoto typu baterií nevyskytuje.

B) Niklmetalhydridové baterie - označují se zkratkou NiMH. U tohoto typu baterie je paměťový efekt částečně potlačen. Vyskytuje se však také. Doporučuje se proto tuto baterii také jednou za čas nechat úplně vybít (viz. niklkadmiové baterie).

C) Niklkadmiové baterie - označují se zkratkou NiCd. Vývojově nejstarší typ, který se u nových notebooků již nepoužívá. Jejich podstatným nedostatkem je tzv. paměťový efekt. Ten způsobuje, že doba jejich výdrže začne s každým novým nabitím klesat a to tehdy, pokud je NiCd baterie opakovaně nabíjena, aniž by byla vždy dokonale vybita. Pro zachování kapacity baterie je proto dobré, nechat ji občas (minimálně jednou za měsíc při častém používání) úplně vybít.

BIOS, SETUP - ZÁKLADNÍ KONFIGURAČNÍ PROGRAM

Jedná se o program, který je nedílnou a nepostradatelnou součástí každého počítače. Zabezpečuje komunikaci mezi hardwarem počítače a operačním systémem. Bios je umístěn v paměti ROM. Tato paměť se nevymaže ani po jejím odpojení od napájení. Součástí každého Biosu je program Setup, který slouží pro nastavení základních parametrů Biosu, podle konfigurace počítače (datum, čas atd.). Přístup do Setupu je možný několika způsoby (záleží na typu notebooku). U řady značek se po zapnutí počítače objeví výzva na stisknutí nějaké klávesy, popř. kombinace kláves. Někdy je přístup do Setupu možný i s prostředí operačního systému.

POWER MANGEMENT (SPRÁVA NAPÁJENÍ, ŘÍZENÍ SPOTŘEBY, SYSTÉM ÚSPORY ENERGIE, ŠETŘIČE)

Power management umožňuje řídit spotřebu energie notebooku, a tak prodloužit délku provozu na baterie. K nejčastějším projevům power managementu patří: snížení výkonu procesoru, snížení jasu displeje, vypínání harddisku a displeje po určité době nečinnosti atd.

POPIS PŘÍSLUŠENSTVÍ K NOTEBOOKŮM

Na následujících řádcích naleznete popis nejčastěji používaného příslušenství k notebookům.

PCMCIA PŘÍSLUŠENSTVÍ (FAXMODEMY, SÍŤOVÉ KARTY AJ.), PŘENOSNÉ TISKÁRNY, DOCKY, EXTERNÍ MECHANIKY, USB PŘÍSLUŠENSTVÍ, AUTOADAPTÉRY

PCMCIA PŘÍSLUŠENSTVÍ

Jedná se o rozšiřující karty velikosti kreditní karty. Ve formě PCMCIA karet se vyrábějí síťové karty ("kabelové" i bezdrátové), čtečky paměťových karet, doplňkové porty (např. USB porty standartu 2.0), HDD a spousta dalších speciálních zařízení. Existují tři základní typy PCMCIA karet lišících se podle tloušťky - PCMCIA I, II a III. Nejpoužívanější je typ II. Notebooky bývají nejčastěji osazeny dvěma zásuvkami typu II, což znamená, že se do takto vybaveného notebooku dají vsunout dvě klasické PCMCIA karty (typ II), nebo jedna karta typu III (je dvojnásobně tlustá proti typu II). PCMCIA karty je možno zasunovat i vysunovat (po softwarovém vypnutí) za chodu notebooku.

PŘENOSNÉ TISKÁRNY

Nejčastěji se setkáme s přenosnými inkoustovými tiskárnami. Jejich funkčnost je zcela shodná s klasickými inkoustovými tiskárnami. Liší se od nich svou menší velikostí a možností práce na baterie.

DOCK (DOCKING STATION, DOKOVACÍ STANICE, ZÁKLADOVÁ STANICE ...)

Rozšiřuje možnosti notebooku. Zvlášť výhodné je toto zařízení pro ty, kteří k notebooku připojují různá externí zařízení. Příklad: notebook přenášíte mezi domovem a zaměstnáním. V zaměstnání k němu vždy připojíte plnohodnotnou klávesnici, externí myš, monitor a třeba tiskárnu. Toto vše zabere určitou dobu. Pokud máte dock, tak všechna výše uvedená zařízení k němu máte připojena. Po příchodu do zaměstnání pouze umístíte Váš notebook do docku - odpadá neustálé připojování a odpojování. Docky bývají často vybaveny některými porty, které nenajdete u modelu notebooku, pro který je dock určen. Velké docky udělají svým způsobem z notebooku stolní PC. Jsou v nich totiž často volné pozice, do kterých se mohou zabudovat zařízení běžně montovaná do stolních PC (např. vypalovačka).

EXTERNÍ MECHANIKY (DVDRW, combo ...)

Ve formě externích zařízení se nejčastěji vyrábějí vypalovačky DVD, combo mechaniky, disketové mechaniky. K notebookům se připojují nejčastěji přes USB rozhraní (u starších modelů také přes PCMCIA nebo LPT port).

USB PŘÍSLUŠENSTVÍ

Do této kategorie patří:

- Různé převodníky portů (např. IrDA port, COM port atd.). Zjednodušeně se dá říci, že se jedná o kabel, na jehož jednom konci je USB konektor a na druhém konci port jiný (např. COM port).

- USB disky. Jedná se o malá zařízení velikosti přívěšku na klíče (odtud lidový název klíčenka). Slouží pro zálohování a přenášení dat mezi jednotlivými počítači. Vyrábějí se v různých kapacitách.

- Zařízení, o kterých již bylo psáno výše: modemy, síťové karty, externí mechaniky atd.

- Jiné. Např. čtečky paměťových karet, externí pevné disky, myši, lampičky atd.

AUTOADAPTÉRY

Tato zařízení umožňují připojit notebook do zásuvky v autě. Vyrábějí se pro napětí 12 nebo 24V. Výstupní napětí se pohybuje nejčastěji v rozmezí 12 - 18 V. Vyrábějí se i měniče, které transformují napětí 12V (nebo 24V) na výstupní napětí 220V. K takovému měniči se potom dá připojit libovolné zařízení.

UŽIVATELSKÉ PROFILY

KDE HLEDAT OVLADAČE